Jsou příběhy, které se ti zaryjí pod kůži a ty na ně prostě nemůžeš zapomenout. Lékař letecké záchranné služby Marek Dvořák zažil při svém zásahu něco, co ho dostalo víc než cokoli jiného za celou jeho kariéru. A to přitom nebyl žádný zázračný lékařský výkon ani záchrana v poslední vteřině. Byl to pohled na partu chlapců, kteří odmítli otočit se zády ke kamarádovi v nouzi.

Dvořák se na sociálních sítích podělil o příběh z jednoho ze svých výjezdů. Parta kluků zavolala pomoc kamarádovi, který po pádu na kole skončil v bezvědomí. Zásah u zraněného cyklisty pro záchranáře sice není nic neobvyklého, ale to, co Dvořák na místě uviděl, bylo jiné. Kolem zraněného kamaráda stála skupinka chlapců – a žádný z nich neutekl.
Dvořák celý zážitek popsal na Facebooku se vší upřímností, která mu je vlastní. A slova, která napsal, se během chvíle šířila po internetu. Není divu – zasáhnou každého, kdo je přečte.
„A víte co? Oni neutekli. Jeden volal 155. Ostatní byli u kamaráda. Mluvili na něj. Zaklonili mu hlavu, přikryli ho mikinami. Ukazovali nám, kde přesně leží. A zatímco my jsme se starali o něj, oni se starali o všechno ostatní.“
Když záchranáři nakládali malého hrdinu do vrtulníku, bylo na kamarádech vidět, jak jsou celou situací vystrašení. Přesto zůstali. Jejich jediným zájmem bylo, aby byl kamarád v pořádku. Žádné drama, žádné selfíčko na sociální sítě – jen čistá a upřímná starost o jednoho z nich.

Dvořák ve svém příspěvku na rovinu přiznal, co si v tu chvíli myslel. A je to poselství, které stojí za to si zapamatovat – ať jsi dospělý, nebo dítě:
„A já si v tu chvíli říkal, že přesně tohle je možná ta nejdůležitější první pomoc, kterou můžete někomu dát. Ne zmizet. Neotočit se zády. Neříct si, že to vyřeší někdo jiný, ale držet při sobě. Ten den jsem nebyl nejvíc pyšný na naši posádku. Byl jsem pyšný na ně.“
Ta slova jsou silná, protože jsou pravdivá. Kolikrát se stane, že i dospělý člověk v krizové situaci raději přejde na druhý chodník nebo se zamotá do vlastní nejistoty? Tyhle děti nic takového neudělaly. Instinktivně udělaly přesně to správné – zůstaly, zavolaly pomoc a postaraly se o kamaráda, jak nejlíp uměly.
Dvořákův příspěvek na Facebooku se stal virálním okamžitě po zveřejnění. Lidé pod ním psali komentáře plné dojetí, sdíleli ho dál a v mnoha z nich to příběh probouzel touhu udělat něco dobrého pro ostatní. A přesně to je na takových příbězích nejcennější – nepotřebuješ být superhrdina. Stačí nezůstat lhostejný.
Záchranář Marek Dvořák je ostatně sám o sobě člověk, který se nebojí mluvit o tom, co za svou práci vidí a zažívá. Na sociálních sítích pravidelně sdílí osvětové příspěvky – například o důležitosti cyklistické přilby nebo o tom, jak správně poskytnout první pomoc. Tentokrát ale nemusel nikoho poučovat. Nechával mluvit samotný příběh. A ten si poradil sám.
Jestli tě tento příběh taky zasáhl, sdílej ho dál. Možná zrovna teď ho potřebuje vidět někdo ve tvém okolí – připomene mu, že empatie a odvaha zůstat jsou věci, na kterých záleží víc než cokoli jiného.
Zdroj: Blesk.cz