Česká politika aktuálně žije jednou velkou otázkou: pojede prezident Petr Pavel na summit NATO do Ankary, nebo ne? Zatímco ty si možná myslíš, že šéf státu prostě na takovou akci jede automaticky, realita české politiky je — jak jinak — podstatně zamotanější. Vláda rozhodnutí o složení delegace odložila na 22. června, přestože původně slibovala jasno už 8. června. Klasika.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) má jasno — na summitu by Česko měla zastupovat delegace vedená premiérem Andrejem Babišem (ANO). A prezident? Ten tam podle Macinky prostě nepatří. Důvodem je podle šéfa diplomacie fakt, že „jak prezident, tak vláda zastávají v řadě věcí poměrně protichůdné postoje“. Macinka to označil přímo za „schizofrenní situaci“. Přidal i další výtku — nelíbilo se mu, že Pavel při návštěvě Estonska na tiskové konferenci českou vládu kritizoval. Macinka pak vysvětloval, proč rozhodnutí ještě nepadlo: Česko si prý musí nejdřív vytvořit „rámcovou pozici“, a to je vhodné udělat až po setkání ministrů obrany NATO 18. a 19. června.

Na druhé straně barikády stojí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který má názor přesně opačný. Podle něj by národní zájmy měli hájit „ti nejvyšší, nejsilnější, s největšími kompetencemi“ — a prezident do téhle kategorie jednoznačně patří. Vystrčil navíc připomněl, co říká Ústava: článek 63 jasně stanoví, že prezident zastupuje stát navenek. A protože summit NATO je o obraně a ozbrojených silách, je logické, aby se ho zúčastnil nejvyšší velitel Ozbrojených sil ČR. „Nechápu, proč jeho zkušeností nechce Česká republika kvůli této vládě využít,“ dodal předseda Senátu.
„Měli bychom to udělat tak, že pojedou tito dva pánové a na všech věcech, které je potřeba řešit, se domluví.“ — Miloš Vystrčil, předseda Senátu

Debata se v pořadu Události, komentáře přesunula i na další horké téma — cestu předsedy Senátu na Tchaj-wan. Kabinet mu odmítl poskytnout vládní letoun, což Vystrčil ještě před odjezdem označil za „podraz a nůž do zad podnikatelům a zástupcům vědy, výzkumu a kultury“. Nakonec letěl komerční linkou — a Čína jeho návštěvu, jak se čekalo, zkritizovala. Vystrčil ale tvrdí, že cesta přinesla výsledky: zvýšení počtu leteckých linek mezi Tchaj-pejí a Prahou o další čtyři linky, navýšení Investičního fondu pro střední a východní Evropu o 50 milionů eur (přes 1,2 miliardy korun), podpis dvou strategických partnerství s tchajwanskými univerzitami a podnikatelská memoranda.

Macinka ovšem výsledky cesty relativizoval. Zdůraznil, že o navýšení počtu letů se hovoří řadu měsíců, a připomněl, že Česko od roku 1992 zastává politiku jedné Číny. „Nemůžete říkat, že cesta na Tchaj-wan je neutrální záležitostí jako cesta do nějakého jiného státu, se kterým máme třeba podobnou obchodní bilanci,“ prohlásil ministr. Shrnuto: česká politika se v červnu 2026 hemží třenicemi mezi Hradem, Strakovou akademií a Senátem — a odpovědi na klíčové otázky se odkládají. Na rozhodnutí o delegaci na summit NATO si počkáme nejdříve do 22. června. Tak schválně, jak to dopadne.
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz