Konec televizních poplatků? Vláda chystá změnu, která se dotkne každého z nás

Platíš každý měsíc televizní nebo rozhlasový poplatek a přemýšlíš, jestli to má vůbec smysl? Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) má jasno — systém koncesionářských poplatků je prý přežitek z doby před 35 lety a chce ho zrušit. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) má v pondělí předložit kabinetu zákon, který televizní a rozhlasové poplatky zruší. Co to ale přesně znamená pro tebe, pro Českou televizi i pro Český rozhlas?

Co vláda plánuje a proč?

Po jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X potvrdil sám Babiš. Místo poplatků by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostávaly peníze přímo ze státního rozpočtu. Jak vysoká by ta částka byla? To kabinet teprve projedná — Babiš slibuje, že bude „férová, předvídatelná a bude zahrnovat inflační doložku“. Ministr Klempíř navíc ujišťuje, že obě média neutrpí žádnou finanční újmu. Pokud vše projde jako mandatorní výdaj z rozpočtové kapitoly ministerstva kultury, zákon by měl začít platit od 1. ledna 2027.

Babiš argumentuje tím, že podobný způsob financování funguje v 17 zemích Evropské unie a například Polsko uvažuje o totožném kroku. „Cílem je, aby už občanům nechodily složenky za službu, kterou sami nevyužívají,“ uvedl premiér. Zároveň odmítl, že by šlo o pokus ovlivnit obsah veřejnoprávních médií nebo je „ovládnout“, jak tvrdí opozice.

ČT a ČRo nejsou nadšení — a mají proč

Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral po schůzce s koaličními zástupci rozhodně neskákal radostí. Schůzku popsal tak, že šlo spíše o jednostranné informování o záměru vlády než o skutečnou pracovní skupinu. Zavoral trvá na zachování poplatkového systému, a pokud k jeho zrušení přesto dojde, hodlá bojovat alespoň za výši příjmů. Podobně mluví i ředitel ČT Hynek Chudárek: „Výše peněz, které dostaneme, měla by být stejná… měla by tam být valorizace a za mě bych tam chtěl protlačit kvalifikovanou ústavní většinu pro schvalování jakékoliv změny,“ poznamenal.

Co jsou v sázce? Miliardy a stovky pracovních míst

Čísla, o která jde, jsou pořádně velká. Česká televize letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, přičemž 6,7 miliardy tvoří právě příjmy z poplatků. Český rozhlas má naplánované příjmy a výdaje na více než 2,7 miliardy korun, z poplatků pak počítá s 2,4 miliardy Kč. Původní verze zákona, od níž vláda nakonec upustila, počítala s návratem rozpočtů na úroveň roku 2024 — tedy před loňské zdražení poplatků. To by znamenalo škrt jedné miliardy pro ČT a 400 milionů pro rozhlas. Podle zástupce ředitele ČT Milana Fridricha by taková ztráta znamenala propuštění 300 až 500 zaměstnanců z celkových téměř 3 000 a zrušení části tvorby pořadů. Zaměstnanci obou médií jsou momentálně ve stávkové pohotovosti.

A co senioři a malé firmy?

Ještě před finálním rozhodnutím se na scéně objevil alternativní návrh — poslanecká předloha místopředsedy Sněmovny Patrika Nachera (ANO). Ta by od placení poplatků osvobodila například samostatně žijící seniory nad 75 let nebo firmy do 50 zaměstnanců. ČT i ČRo ale tento návrh také kritizují, protože by je mohl připravit o část příjmů, se kterými už počítají v rozběhnutých projektech. Na dnešní pracovní skupině se o Nacherově návrhu nicméně vůbec nejednalo.

Ať už jde o sympatie s veřejnoprávními médii nebo s Babišovým záměrem ušetřit lidem na složenkách, jedno je jisté: tahle změna se tebe jako občana dotkne tak či onak — ať už v peněžence, nebo v televizi. Jak to celé dopadne, ukáže debata v Poslanecké sněmovně.

Zdroj: Deník.cz